KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
SLOVÁCKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  CHKO BÍLÉ KARPATY
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Fauna a flora
Naučné stezky
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Minerální pramen - Záhorovice [ Minerální pramen ]

Vývěr kyselky.

Pramen východně na okraji obce, 750 m od kaple pod polní cestou. Vyvěrá zde hořečnato-sodná kyselka, známá již na konci 16. století. V 18. století zde byly místní lázně.
V Záhorovicích byly dva léčivé prameny. Při kopaní na poli v Lánech, které patřilo Jiřímu Prnému, byl objeven silný pramen pěnivé vody zvláštní příchuti a síly. Z počátku nebyl znám její léčivý a blahodárný účinek. Voda tedy byla používána spíše k hospodářským učelům: k pití, ke kynutí těsta (odtud přezvisko záhorovských - pagáčníci, tj. koláčkáři) a k přípravě jídel vůbec, aby se ušetřilo soli a kvasnic. Brzy se stala minerálka svou kvalitou i léčivými účinky středem zájmu celého kraje. Pro její vlastnosti byla zvána kyselkou. Lidé si ji nabírali do džbánku uvázaného motouzu a spuštěného do dutého kmene stromu, v němž byl pramen zachycen. Lidé této studánce říkaly "KORÁB". Haugvicové se pokusili tento pramen přičlenit ke svým lázním tím, že odebrali pole patřící k usedlosti Jiřího Prného. Ten se odvolal k soudu, spor vyhrál a zároveň učinil obec spolumajitelkou a občanům vyhradil plné čerpací právo. Vodní stav byl jeden sáh a půl střevíce. Neměl nadkryt ani odtok. Pramen měl znamenité hodnoty, jimiž se vyrovnal proslulé vodě selterské. Odtud její název "Moravská selterská voda". Chutnala nakysle, měla stálou teplotu, působila osvěživě, podporovala vyměšování všeho druhu, byla lehko stravitelná a co bylo hlavní, nepůsobila změnu krevního tlaku pro svůj nižší obsah kysličníku uhličitého, čímž převyšovala hodnotu vody selterské. Lékaři ji doporučovali při léčení bledničky, žaludečních křečích a těhotenství, nejvíce však při plicních nemocích, úporných katarech, zahlenění a tuberkolóze.

U jiného silně jódového pramene v dolní části vesnice u Olšavy byl roku 1767 zbudován a roku 1847 péčí světlovského hospodářského správce Františka Maškeho opraven lázeňský dům s pěti plně zařízenými kabinkami. Čerpací práce při hledání časem ztraceného vřídla trvaly šest týdnů. Světlovská paní Jindřiška Larisch-Mönnichová dala studnu vyzdít kamenem a pořídit chemický rozbor vody. Pro tyto její zasluhy byl pramen nazván Jindřiščiným. Byla čtyři sáhy hluboká a tři střevíce široká. Vodní stav setrvával ve výšce dvou sáhů, tří střevíců a devíti coulů. Teplota vody v zimě klesla na 6°C a v létě dosahovala 8°C. Voda chutnala kaselkavě, slabě slaně, byla čirá, bez zápachu, lehko stravitelná, podporovala chuť k jídlu, vyměšování moče, léčivě se osvědčila při zácpě a zahlenění žaludku, nemocích cév a při hysterii. Do světa byla odesílána pod etiketou "Záhorovská žaludeční a krční voda". Hospodářskou stránku obou pramenů měl nastarosti světlovský správce František Maške, který na požádání minerální vodu o třech vídeňských žejdlících zasílal. Bedna po 24 lahvích i s obalem stála 2 zl. 40 kr. konv. měny. Na dopravu se připlácelo 10 krejcarů. Jednotlivá koupel stála 8 kr. Pro chudé a nemocné byla zdarma. Lázeňská sezona začínala každoročně 1.května. Lázeňský ruch v Záhorovicích utuchal snad též odchodem správce Fr. Maškeho a lepší organizací lázeňské společnosti v Luhačovicích. Roku 1867 byly zrušeny Jindřiščiny lázně a v budově pak byla pánská myslivna. Dlouhodobým majitelem domu byl pak Josef Kramář, který se do obce přistěhoval. Horní pramen byl okolním obyvatelstvem i nadále používán. Napřání hraběnky Larisch-Mönnichové odstranili občané koráb, studánku zvětšili, vyzdili kamennými kvádry a nadkryli střechou. V této úpravě zůstala kyselka až do roku 1913. Kolem roku 1910 se rozmáhala na Bojkovsku nákaza břišního tyfu. Tehdy byla kyselka často navštěvována. Pro udržení její bakteriální bezúhonnosti doporučil doktor Tylich z Bojkovic zdravotním úřadům studnu náležitě opravit. Poslední stavební úprava byla provedena roku 1972 a od té doby už kyselka nezměnila svou podobu.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://czech.republic.cz

Typ záznamu: Minerální pramen
AKTUALIZACE: Pavel Kuča org. 56, 11.04.2007 v 11:43 hodin
Copyright 1998-2022 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Vinobraní
Degustace vín
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
VÍNO A VINAŘSTVÍ
  Vinařská turistika
Vinařská oblast Morava
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Svaz moravských vinařů
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba